Výšlap berňáků na Říp 14. 9. 2013
V sobotu jsme se plánovaně zúčastnili 6. ročníku (pro nás 2.) výstupu berňáků na horu Říp a tady je krátké zhodnocení.
Minulý ročník byl naším prvním větším setkáním s bandou berňáků a jejich páníčků, takže na tento den jsme se opravdu těšili. Po náročném pracovním týdnu nás čekalo časné vstávání, i když díky tomu, že cíl je poměrně blízko, jsme měli budíka "až" na sedmou. Déle bychom se stejně nevyspali, protože Cargo s jeho věšteckými schopnostmi bušil od sedmi na dveře, jakoby věděl, že někam jedeme. Takže jsme zabalili, naložili sebe, děti a hafany do auta a vyrazili směr Rovné pod Řípem.
Na parkoviště jsme dorazili mezi prvními a protože tentokrát se na sraz nevypravili naši známí pejskaři (Zdenka, Martina, stafordky), byli jsme zvědaví, koho zde potkáme. Jako první nás samozřejmě přivítala Beskap Bessi (Petra Kalinová), organizátorka srazu. Během chvíle se začali sjíždět další účastníci a zanedlouho bylo parkoviště plné berňáků i neberňáků. Na parking přijelo i pár aut bez pejsků - běžných turistů - a bylo zajímavé sledovat jejich reakce na nás: proboha, co se to tady děje. :)
Když už jsme se tedy pod Řípem sešli, nezbývalo nic jiného, než se vydat směrem nahoru na horu. Společně jsme vyvenčili hafany na poli-louce podél aleje. Někteři na vodítku, jiní bez. Naši pesani šli většinu cesty na volno a musíme je oba pochválit, jak si vedli. Poslouchali a ve skupině se chovali naprosto vzorně. :) Po příchodu na bývalé parkoviště přímo pod kopcem došlo, jak bývá dobrým zvykem, ke společnému focení psů a jejich páníčků. Chvilku trvalo, než se všichni trochu porovnali, ale výsledek byl myslím slušný.
Po focení nás čekala náročnější část výstupu. Říp sice není moc vysoký (456m), ale protože cesta vede téměř po direttissimě (horolezecky řečeno :)), člověk se při výstupu i zadýchá. 
Bohužel, náš osobní zážitek z vlastního výstupu příliš radostný nebyl. Naši Petru postihl během cesty pod vrcholem astmatický záchvat, takže jsme se museli postarat i o ni. :( Naštěstí SOS soupravu s sebou měla, tak jsme záchvat zvládli. Přesto jsme se na vrchol vyplazili jako poslední a možná jsme i o něco přišli. BTW, děkujeme všem spoluvýletníkům za projevený zájem o zdraví dcery.
Co nás čekalo nahoře? Příjemné občerstvení, opět společné i sólo focení, pokec s novými přáteli a odpočinek po náročném výstupu nás i hafanů. Od Petry K. jsme dostali pamětní list, pejsci nějakou dobrůtku. Zapsali jsme počty psů i lidí a samozřejmě, protože to byl přece sraz berňáků, přispěli do kasičky na berňáky v nouzi. Poté jsme se začali pomalu trousit zpátky dolů.
Co na závěr? Parádní akce! Spousta pejsků i nových i starších přátel a známých, krásné počasí (určitě dlouhodobě objednané), udělali jsme něco pro zdraví své (kromě Petry :)) i našich miláčků a přispěli jsme také na dobrou věc - berňáky v nouzi - na pejsky, kteří neměli takové štěstí na skvělé páníčky.
Suma sumárum: bylo nás 51 psů, 95 lidí (oficiální zápis), na BvN se vybralo krásných 4.426,-Kč a hlavně jsme se opět sešli! Už se těšíme na příští ročník - podle Petry K. 13. 9. 2014.